Deset povídek. Stodvacetšest stran. Útlá kniha.
Dočteme a zaplaví nás únava. Jako bychom právě uběhli maraton, zlezli horu, přeplavali moře. Jsme udýchaní. A trochu to bolí.
Marek Šindelka je básník. A jde to znát.
Mapa Anny pitvá vztahy. Vztahy s námi samotnými, s partnery, s lidmi co nás počali, se světem. Šindelku však nezajímá děj a příběh, zajímá ho mikroudálost v něm skryta. Drobná vráska, myšlenka, která se objeví a hned zase zmizí, nepatrné gesto.
Autor se noří do postav a citlivě zachycuje každou sebemenší odchylku. Ta se postupně zvětšuje, bobtná, exploduje.
Společně s hrdiny se vydáváme na spletitou cestu vlastním nitrem. Nastavujeme si zrcadlo, ztrácíme se a zase se nacházíme.
Autor si s námi hraje jako kočka s myší a jde mu to výborně.
